Lepek a štítná žláza: 10 příznaků, že vám lepek nemusí sedět. Tyto signály není dobré přehlížet

Nadýmání, únava, průjem, zácpa, bolesti hlavy nebo dlouhodobé zažívací obtíže. Řada lidí podobné problémy přičítá stresu, věku nebo náročnému životnímu stylu. Někdy však může hrát roli také celiakie, alergie na pšenici nebo neceliakální citlivost na lepek či jiné složky pšenice. Zvláštní pozornost této oblasti by měli věnovat také lidé s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, protože mezi celiakií a autoimunitními chorobami štítné žlázy existuje prokázaná souvislost.

To ovšem neznamená, že lepek automaticky poškozuje štítnou žlázu nebo že by každý člověk s Hashimotovou tyreoiditidou měl okamžitě přestat jíst pečivo. Situace je složitější a právě tady vzniká kolem lepku velké množství mýtů.

Štítná žláza ovlivňuje mnohem více než jen tělesnou hmotnost

Štítná žláza je malý orgán uložený v přední části krku, který produkuje hormony důležité pro řízení metabolismu. Její hormony ovlivňují mimo jiné spotřebu energie, tělesnou teplotu, srdeční činnost a fungování celé řady dalších procesů v organismu.

Jedním z nejčastějších autoimunitních onemocnění štítné žlázy je Hashimotova tyreoiditida. Imunitní systém při ní reaguje proti vlastní tkáni štítné žlázy a postupně může dojít ke snížení její funkce – hypotyreóze.

Právě u lidí s autoimunitním onemocněním štítné žlázy se zároveň častěji objevuje celiakie. Metaanalýza zahrnující více než 6 000 pacientů s autoimunitním onemocněním štítné žlázy zjistila biopsií potvrzenou celiakii přibližně u 1,6 % sledovaných osob.

Lepek a štítná žláza: co skutečně víme

Lepek je skupina bílkovin přirozeně obsažených především v pšenici, žitu a ječmeni. U člověka s celiakií vyvolává jeho konzumace autoimunitní reakci, která poškozuje sliznici tenkého střeva.

Často se můžete setkat s tvrzením, že imunitní systém „zamění lepek za štítnou žlázu“ a začne na ni útočit. Takto jednoduché vysvětlení ale současné důkazy nepodporují. Pravděpodobnější je, že celiakie a autoimunitní onemocnění štítné žlázy sdílejí určité genetické a imunologické mechanismy. Samotná přítomnost Hashimotovy tyreoiditidy proto neznamená, že je příčinou onemocnění lepek.

Zároveň ale platí, že výskyt celiakie je mezi lidmi s autoimunitními poruchami štítné žlázy vyšší než v běžné populaci. Pokud se proto k problémům se štítnou žlázou přidávají dlouhodobé zažívací potíže, nevysvětlitelná anémie nebo další typické problémy, stojí za to možnost celiakie řešit s lékařem.

Celiakie není totéž jako „nesnášenlivost lepku“

Je důležité rozlišovat několik různých stavů. Celiakie je autoimunitní onemocnění a její diagnostika je založena na krevních testech a podle situace také vyšetření tenkého střeva. Alergie na pšenici je alergická reakce. Vedle nich se popisuje také neceliakální glutenová či pšeničná senzitivita.

U neceliakální citlivosti na lepek neexistuje jednoduchý laboratorní test, kterým by bylo možné diagnózu jednoznačně potvrdit. Její projevy se navíc mohou překrývat s celiakií, syndromem dráždivého tračníku a dalšími poruchami trávení.

Proto není dobré diagnostikovat se podle seznamu příznaků na internetu.

10 signálů, které mohou stát za pozornost

1. Opakované nadýmání a plynatost. Pokud se po určitých jídlech pravidelně objevuje výrazné nadýmání, tlak v břiše nebo plynatost, může jít o jeden z projevů poruchy trávení. Není však specifický pouze pro lepek.

2. Dlouhodobý průjem nebo zácpa. Celiakie může mít velmi různorodé projevy. Někoho trápí průjem, jiného naopak zácpa a u části nemocných nejsou výrazné střevní příznaky přítomny vůbec.

3. Bolesti břicha. Opakovaná bolest, tlak nebo nepříjemný pocit v břiše patří mezi důvody, proč má smysl hledat skutečnou příčinu potíží místo dlouhodobého experimentování s dietami.

4. Výrazná nebo dlouhodobá únava. Únava může mít desítky příčin – od nedostatku spánku přes nedostatek železa až po poruchu funkce štítné žlázy. Může se však objevit také u celiakie.

5. Nedostatek železa nebo nevysvětlitelná anémie. Poškození tenkého střeva při neléčené celiakii může zhoršit vstřebávání některých živin. Právě nevysvětlitelný nedostatek železa může být jedním z důvodů k vyšetření.

6. Kožní problémy. S celiakií je specificky spojena dermatitis herpetiformis – výrazně svědivé kožní onemocnění. Běžné pupínky nebo suchá pokožka ovšem samy o sobě celiakii nedokazují.

7. Bolesti kostí nebo kloubů. Mohou se objevit i mimo trávicí trakt, opět však jde o velmi nespecifický příznak, který může mít řadu dalších příčin.

8. Bolesti hlavy nebo pocit „mozkové mlhy“. Někteří lidé s celiakií nebo neceliakální citlivostí popisují neurologické či kognitivní obtíže. Samotná bolest hlavy ale rozhodně není důkazem intolerance lepku.

9. Změny nálady a psychická nepohoda. Úzkost, podrážděnost nebo zhoršená nálada mají mnoho možných příčin. Pokud se objevují společně s dalšími dlouhodobými fyzickými obtížemi, stojí za to hodnotit zdravotní stav jako celek.

10. Autoimunitní onemocnění štítné žlázy společně s některými z uvedených obtíží. Hashimotova tyreoiditida sama o sobě neznamená, že člověk nesnáší lepek. Vzhledem k častějšímu výskytu celiakie u autoimunitních chorob štítné žlázy je ale kombinace příznaků dobrým důvodem pro rozhovor s lékařem.

Nejdříve vyšetření, až potom bezlepková dieta

Toto je jeden z nejdůležitějších bodů. Pokud máte podezření na celiakii, nevysazujte lepek ještě před vyšetřením.

Krevní testy na celiakii totiž sledují specifické protilátky a jejich výsledky mohou být při dlouhodobé bezlepkové dietě zkreslené. Americký NIDDK proto výslovně upozorňuje, že před diagnostickými testy by pacient neměl svévolně zahajovat bezlepkovou dietu.

Prvním krokem bývají krevní testy, nejčastěji vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze. Podle výsledků a klinického obrazu může následovat další vyšetření.

Pomůže bezlepková dieta každému s Hashimotovou tyreoiditidou?

Tady je potřeba oddělit internetové sliby od dostupných důkazů.

Pokud má člověk potvrzenou celiakii, celoživotní bezlepková dieta je základním opatřením. U člověka s Hashimotovou tyreoiditidou, který celiakii nemá, je situace jiná.

Systematický přehled a metaanalýza studií bezlepkové diety u pacientů s Hashimotovou tyreoiditidou bez celiakie hodnotila dostupné důkazy jako velmi nejisté. Nebyl prokázán významný efekt na TSH, fT3 ani fT4. Bezlepkovou dietu proto nelze považovat za univerzální léčbu Hashimotovy tyreoiditidy.

Jinými slovy: pokud vám někdo tvrdí, že „každý s Hashimotem musí okamžitě vysadit lepek“, současná data takto kategorický závěr nepodporují.

Co má smysl řešit v každodenním jídelníčku

Mnohem rozumnější je soustředit se na to, co lze skutečně ovlivnit: pestrou stravu, dostatek bílkovin, ovoce, zeleniny a vlákniny, pravidelný pohyb, spánek a vhodný příjem mikroživin.

Pokud řešíte především běžnou péči o trávení a střevní komfort, v nabídce VitalHerbs najdete také Gut Protect – komplexní péči o střeva. Jde o doplněk stravy, nikoli o léčbu celiakie nebo jiného onemocnění. Gut Protect na VitalHerbs.cz

Součástí běžného jídelníčku může být také dostatečný příjem vitamínu D. V nabídce VitalHerbs je například Vitamín D3 2000 IU. Vitamín D3 2000 IU

VitalHerbs nabízí rovněž přípravek Štítná žláza 90 kapslí, který obsahuje mimo jiné selen a jód z chaluhy. U lidí s diagnostikovaným onemocněním štítné žlázy ale není vhodné jód bezmyšlenkovitě doplňovat – zvláště pokud užívají léky nebo jsou v péči endokrinologa. Takový doplněk proto vybírejte až podle individuální situace a ideálně po konzultaci s odborníkem. Štítná žláza 90 kapslí

Kdy už problém neřešit pouze změnou jídelníčku

Dlouhodobé zažívací problémy, výrazná únava, nevysvětlitelný nedostatek železa, nechtěné hubnutí nebo kombinace obtíží s již diagnostikovaným autoimunitním onemocněním jsou důvodem k odbornému vyšetření.

Vyřazení jedné skupiny potravin může někdy přinést subjektivní úlevu, samo o sobě ale neříká, proč se člověk cítí lépe. U pšeničných výrobků mohou hrát roli kromě lepku například i jiné složky potravy.

Proto má smysl postupovat systematicky: nejprve zjistit příčinu a teprve potom dlouhodobě měnit jídelníček.

Shrnutí

Celiakie a autoimunitní onemocnění štítné žlázy spolu skutečně souvisejí a u lidí s autoimunitním onemocněním štítné žlázy se celiakie vyskytuje častěji. To ale není totéž jako tvrzení, že lepek způsobuje Hashimotovu tyreoiditidu nebo že každý pacient potřebuje bezlepkovou dietu.

Pokud se u vás dlouhodobě objevuje několik uvedených příznaků, nejrozumnějším krokem není okamžitě vyhodit z kuchyně všechny potraviny s lepkem. Nejdříve má smysl zjistit, zda se skutečně jedná o celiakii, alergii na pšenici, jinou poruchu trávení nebo zcela odlišný problém.

Upozornění: Článek slouží pouze k informačním účelům a nenahrazuje diagnostiku ani doporučení lékaře. Doplňky stravy nejsou určeny k léčbě celiakie, Hashimotovy tyreoiditidy ani jiných onemocnění.

Zdroje

National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases (NIDDK): Diagnosis of Celiac Disease – informace o diagnostice celiakie a nutnosti nevysazovat lepek před vyšetřením.

Roy A. et al.: Prevalence of Celiac Disease in Patients with Autoimmune Thyroid Disease: A Meta-Analysis, Thyroid, 2016 – systematický přehled vztahu celiakie a autoimunitních chorob štítné žlázy.

Sun X. et al.: Increased Incidence of Thyroid Disease in Patients with Celiac Disease: A Systematic Review and Meta-Analysis, PLoS One, 2016.

Effects of Gluten-Free Diet in Non-Celiac Hashimoto's Thyroiditis: A Systematic Review and Meta-Analysis – přehled dostupných studií bezlepkové diety u Hashimotovy tyreoiditidy bez celiakie.

Catassi C. et al. / přehled problematiky neceliakální glutenové senzitivity a její diagnostiky.